Být nestranným vědcem
Několikrát jsem se zmínila, že neberu výzkumy, které byly označené za zmanipulované. Tak dnes jsem se rozhodla svoje slova vysvětlit.
Nezisková organizace uvádí článek z roku 2006, který publikoval S. Harris a kol. Pominu fakt, že článek jako takový jsem si musela najít jinde, protože odkaz na webových stránkách nefunguje. A ano, i přesto, že jsem věděla, že výzkum není OK, tak jsem si ho pročetla. Opět v originále. Začínám mít ráda angličtinu. Ale nezkoušejte na mne ještě mluvit. Slovíčka hledám stále dokola. Holt už je můj mozek staršího výrobního data, no.
Kdo je línější, může využít překladu shrnutí a závěrů, které nabízí na svých webovkách přímo neziskovka. Připraví se tak ale o fascinující zážitek. Není nad to číst si zprávu, která se ani pěti minutami nezabývá reálným osobním pohledem na zvíře, ale je jen systematickým výcucem prací jiných. Tato práce byla napadena vědcem, kterého pan Harris a jeho spolupracovníci hojně citují. Tímto vědcem je Ted Friend. Na internetu lze nalézt několik jeho vyjádření, kdy práce S. Harrise a jeho spolupracovníků nazývá "Harrisovými zprávami". Co je však v tento moment celkem podstatné - Ted Friend pod tento termín zahrnuje nejen výše zmiňovanou zprávu z roku 2006, ale i další práce zmiňované neziskovkou. Konkrétně se jedná o práce z roku 2009 a 2016 kolektivu autorů G. Iossy a J. Dorning.
Proč Ted Friend uvádí, že se jedná o práci jednoho týmu? Kdo je G. Iossa a J. Dorning? Jedná se opravdu o jeden výzkumný tým? Nezbývá než opět zabrousit na internetu a hledat.
Jo Dorning studovala na univerzitě v Bristolu. Doktorát získala v roce 2016. Její disertační práce se týkala lišek - královské téma S. Harrise. Není tedy divu, že jejím supervizorem je právě Stephen Harris. Pakliže tedy v roce 2016 vydává svoji práci týkající se blaha divokých zvířat v kočovných cirkusech, pak se dá předpokládat, že ji psala v době dokončování svého PhD studia. Pod vlivem S. Harrise. Ono se ale stačí podívat na to, kdo se skrývá pod kolektivem autorů. Jméno S. Harrise zde nechybí. Jo Dorning mimochodem s Harrisem spolupracuje i nadále. Mezi lety 2016 - 2019 vydává celkem 9 prací, ve všech je uveden i S. Harris. V současné době by Jo Dorning měla být na univerzitě v Bristolu a analyzovat data z kamer, která shromáždila během svého PhD studia. Bude asi dobrým analytikem. Pohled od stolu. Nemluvil o něm I. Birmelin?
Graziella Iossa vydává svoji práci o vhodnosti divokých zvířat v cirkusech v roce 2009. Shodou náhod v roce, kdy odchází z univerzity v Bristolu, kde získala titul PhD. Projedeme-li její výzkumy, najdeme opět velké množství článků o liškách. Náhoda? Rozhodně ne. Opět stačí kouknout na to, kdo se skrývá pod označením kolektivu autorů. Překvápko! S. Harris tu opět nechybí. Mimochodem, G. Iossa v roce 2009 přerušuje svoji výzkumnou kariéru a navazuje na ni až po šesti letech. Liškám už se zřejmě nevěnuje.
Z toho co jsem našla tedy vyplývá, že tyto tři studie jsou opravdu prací jednoho týmu. Konkrétně profesora Harrise a jeho studentek. Ted Friend má tedy pravdu. A Svoboda zvířat nemá studie tří různých autorů, ale jen jednoho kolektivu. Kolektivu, jehož práce byly napadeny jiným vědcem. Cirkusy tvrdí, že Stephen Harris byl z univerzity vyhozen. Právě pro špatně odvedenou práci a manipulaci s daty, ze kterých ho obviňuje T. Friend. Hledala jsem tedy něco i o S. Harrisovi. Tady bacha! Toto jméno je poměrně časté, je tedy třeba být pozorný. Jinak zjistíte, že nejste na stránce o vědci, ale o hudebníkovi nebo malíři. A když už najdete vědce, tak koukejte co zkoumá. Na univerzitě v Oxfordu je jeden botanik. V Leidenu zase filosof. Jeden pán obvinil na facebooku cirkusy ze lži ohledně toho, že Harris byl z univerzity v Bristolu vyhozen a ať si to laskavě prověří. Jako důkaz dal screen ze stránky univerzity. Tak taky blbý - není Stephen jako Richard. Prostě musíte hledat fakt bedlivě. Nejlíp přes lišky. To je jeho oblíbené téma.
Když se zaměříte na kauzu ohledně ukončení pracovního poměru S. Harrise na univerzitě, tak nezjistíte, že by univerzita potvrdila slova T. Frienda o manipulaci s daty. Najdete dopisy T. Frienda, obhajující dopis S. Harrise, několik článků z britských novin a petici. Tu petici sepsali studenti S. Harrise, neboť z univerzity velmi rychle a uprostřed akademického roku odešel. A studentům se to nelíbilo. Nicméně půjdete-li touto cestou, tak zjistíte, že univerzita oznámila studentům, že její stanovisko je neměnné a oblíbeného profesora zpět nepřijmou. Ani na částečný úvazek. Pan profesor odešel do důchodu. Přemýšlím. Co donutí pedagoga k náhlému odchodu do důchodu? Napadá mne zdravotní stav, syndrom vyhoření nebo vyhazov. Co z toho vedlo k odchodu S. Harrise dohledat nelze.
Co ale dohledat lze, jsou i další obvinění ze zaujatosti. V roce 2000 ho z nesprávné interpretace svých dat obviňuje Terry Kreeger, veterinář z Wyomingu. Pod peticí studentů najdete komentář, který vám sděluje, že pochybnosti o nezávislosti S. Harrise byly už v roce 1997. Dost na to, mít se před výzkumy tohoto vědce na pozoru. Nezbývá tedy, než se vrhnout na Teda Frienda a jeho vysvětlování.
Vzal to do detailů. Neváhal napsat několik vysvětlujících dopisů a přesně vypsat, v čem se Harrisovy interpretace liší od jeho zjištění. Neváhal dokonce přiletět do Itálie a vystoupit přímo na půdě tamního parlamentu.
Je mi fuk, jestli byl prof. Harris z univerzity vyhozen. Je mi fuk, jestli uprostřed akademického roku odešel z univerzity dobrovolně a sám od sebe. To není podstatné. Podstatné pro mne je, že někoho cituje. A ten někdo se proti způsobu této citace dost radikálně ohrazuje. A že ten někdo přiznává, že byl skeptický, když započal výzkumy v cirkusech. A že v průběhu terénního výzkumu zjistil, že skepse není na místě. Podstatné také je, že v překladu Harrisovy zprávy z roku 2009, který je zveřejněn na webovkách neziskovky, je jasně napsáno, že autoři neobjevili žádné důkazy na podporu tvrzení, že vystupování je pro zvířata obohacující a že cirkusy nejsou schopny zajistit ani ty nejzákladnější potřeby zvířat. Jenže Marthe Kiley-Worthington se k tomuto vyjadřuje už v roce 1990. Takže, pane Harrisi, v roce 2009 už tyto důkazy byly. Jen jste je odmítal přijmout. Nezávisle, že? Tohle málo je pro mne dost pro to, abych věřila tomu, že Harris a kolektiv mají s objektivitou dost potíže. A proto není možné na jejich zprávách stavět zákony.
Viděla jsem nedávno pořad pana Klímy. Týkal se kočárů a koní v Praze. V závěru se politik vyjadřuje, že osobně by koňské kočáry v Praze ukončil, ale že je potřeba se rozhodovat na základě faktů. Tak jo. Máme tu už druhý fakt. První je, že je dokázáno, že převozy cirkusovým zvířatům nevadí. Druhý je fakt, že studie S. Harrise, J. Dorning a G. Iossy jsou nedůvěryhodné. Tak příště třetí fakt. Zbývají nám vědecké práce přímo zaměřené na welfare cirkusových zvířat. Dva, na sobě nezávislí, výzkumníci, kteří strávili v prostředí cirkusů mnoho hodin a pozorovali a vyhodnocovali. Oba výzkumníci říkají, že do prostředí cirkusů vstupovali s tím, že tento chov není tak úplně v pořádku. To si děláte vždycky před výzkumem nějaké předpokládané výstupy. A pak je ověřujete. Co zjistili? Zajímavé věci...
Komentáře
Okomentovat