Jak to je - kodrcání

 Není výzkum jako výzkum

    Někteří politici mi posílají jako důkaz o nevyhovujících podmínkách studie, zveřejňované jistou neziskovou organizací. Najdete ji snadno - chtějí cirkusy bez zvířat. Organizace uvádí, že zvířata jsou ponižována a zesměšňována ve jménu zábavy. Neviděla jsem na představeních ani jedno zvíře, které by bylo ponižováno nebo zesměšňováno. Smích, který se nám při představení se zvířaty objevil na tvářích, vyvolal člověk a jeho procházka trusem. V tomto případě tedy spíš to zvíře zesměšnilo člověka.

    Jistá paní politička se vyjádřila, že je třeba ukončit to kodrcání. Počítám, že tím myslela opakované přesuny cirkusů, které jsou spojené s transporty zvířat.

    Na webových stránkách neziskovky najdete: "Studie Dembiec at al. 2004 se zabývala stresem během transportu u volně žijících zvířat. Jako modelové zvíře použili tygra. Ze studie vyplývá, že zvířata jsou sice schopna se do určité míry transportům přizpůsobit a zvyknout si na ně, ale i u často převážených jedinců byla naměřena vyšší hladina stresového hormonu, než je běžná norma, a to i 6 dní po transportu."  Normální člověk si to najde celé. Jakože klikne na ten odkaz. Odpovědný politik to mimochodem udělá určitě také. A co tento myslící člověk, používající vlastní hlavu, najde? Použitím uvedeného odkazu se ocitnete na abstraktu práce. Stejný odkaz jsem dostala od paní političky. Takže si to asi přečetla. Kdo umí anglicky, má vyhráno. Kdo neumí, má smůlu. Nebo použije online překladač. To by i politik mohl zvládnout. Ke zjištění, o co jde, si totiž stačí přečíst tento abstrakt. Hned zjistíte, že se jednalo o pět tygrů ze ZOO, dva z nich již měli zkušenosti s přepravou, zbývající ještě ne. Doslova se píše: "Simulovali jsme transport přemístěním pěti tygrů do malé individuální přepravní klece." Co je to malá individuální přepravní klec? Jak vypadá? Nevím. Ale umím najít. Našla jsem na youtube pár videí z přepravy tygrů ze zoo i parků. Prostě malá klec. Není těsná, ale ani extra prostorná. V jednom videu jsem šokovaně koukala, jak s tygrem v této kleci doslova šoupali. Představuji si, jak tam sedím nebo ležím. Stát nejde, když se pod vámi trhavě pohybuje podlaha. No, možná to jde. Třeba to nějaký artista umí. Ale já jsem normální ženská. Na rozdíl od artistů jsem z masa a kostí. Oni teda prý jsou také lidé jako my. Ale jako kdo z vás se udrží na tyči 10m nad zemí pouze paží? Když na ně koukáte při vystoupení, přemýšlíte, kde sakra mají těžiště a jestli mají všechny kosti jako my. No nic, artisty teď řešit nebudu. Jsou to normální lidi, i když s divnými fyzickými schopnostmi. Držme se tygrů. Představuji si malou klec a šest chlapů, kteří se mnou v té kleci cukavě šoupou kdoví kam. Je mi nepříjemně. Jen při té představě. 

    Jenže takto přeprava cirkusových zvířat neprobíhá. Návěs nelze popsat slovy individuální přepravní klec. Navíc je to prostor, který je zvířeti důvěrně známý. A také tam není samo. Je tam s ostatními zvířaty. S těmi, se kterými dlouhodobě žije. Mláďata jsou tam se svou matkou. A nikdo s nimi nešoupe. Vezou se. Tak jako se já vezu v autě. Pokud tedy seženu někoho ochotného řídit. Hloupost! To většinou neseženu. Takže se ta zvířata vezou spíše jako moje děti. Pohodlně usazení a spolu. V mé přítomnosti. V klídečku si čekají, až je dovezu někam, kde to sice neznají, ale zabaví se tam. Jsou na přepravu autem zvyklé. 

    V letadle by se prý synátor bál. No, já taky. Nikdy jsem neletěla. Už jen představa, že do letadla vlezu je děsivá. Ale v autě to znám, to mi nevadí. Jenže ty tygry v té studii v podstatě nalákali do toho letadla. Tu přepravní klec neznali. Jako já neznám to letadlo. Dva z pěti tedy znali, ale jen jako někdo, kdo letěl jen párkrát. Ten někdo už ví, že asi nespadne, ale pořád si není jistý. Nejistota, to je základ stresu. Není divu, že takto přepravovaní tygři vykazovali zvýšenou hladinu stresových hormonů. Ale jsou cirkusová zvířata stejně klidná jako já při přepravě autem? To na stránkách neziskovky nenacházím. Z videí zveřejňovaných cirkusy se ale dozvídám, že existuje výzkum přímo na cirkusových zvířatech. Pouštím si video pomalu znovu a hledám zmíněný výzkum. Jméno vědce mám poměrně rychle. 

    Jmenuje se Immanuel Birmelin. Zajímavý chlapík. Mám podezření, že je to zvířátkomil. Ale těžko říct - takhle z netu. Když si jméno zadáte do vyhledávače, vyjede spousta obrázků, videí i článků. Ale jo, nebojte. Zkusila jsem zadat i jméno vědce zabývajícího se neziskovkou zmíněným výzkumem tygrů ze ZOO. Zajímavý kontrast - nacházím v podstatě jen tento výzkum. Proč neziskovka zmiňuje jen výzkum ze ZOO od někoho neznámého, když existuje výzkum přímo z cirkusu od někoho hodně známého a uznávaného? 

    V červnu 2007 založil Dr. Birmelin asociaci věnující se behaviorálnímu výzkumu zvířat. Je to tedy expert na chování zvířat. Upozorňuje, že není možné vynášet soudy o tom, zda se zvířata cítí dobře či ne pouze tzv. od stolu. Udává, že je nutné přímé pozorování a rovnováha mezi vědou a emocionálností. Pochopit osobnost zvířete je možné pouze za předpokladu odbornosti a empatie. Bez toho to prostě nejde. 

    Immanuel Birmelin vydal mnoho příruček pro chovatele. Možná máte nějakou doma. Já celkem rychle zjistila, že jednu mám. A také provedl výzkum přímo na cirkusových zvířatech. Také se zaměřil na průkaznou formu. Nešlo jen o pozorování. Měřil hladinu stresových hormonů. Stejně jako D. Dembiec. Jenže... Zjistil úplně něco jiného. 

    Spojil se s majitelem lvů, který byl schopný v podstatě kdykoliv odebírat lvům vzorky, aniž by to lvy samotné stresovalo. Vybral si velmi dlouhou cestu, kdy lvi byli přepravováni 12 hodin. Jezdíte k moři? S dětmi? V jakém stavu je vaše nervová soustava po dvanácti hodinách? Moje se tedy dá nazvat termínem "Nervy v kýblu." I sám Birmelin uznává, že se jednalo o nezvykle dlouhý transport. Takto dlouhou cestu běžně cirkusová zvířata neabsolvují. Stačí se podívat na průběh štace kteréhokoliv českého cirkusu. Za 12 hodin se v pohodě dostanete z jednoho konce ČR na druhý. A když budete mít na D1 štěstí a pojede to, tak možná i nazpět. Nicméně Birmelin k tomu udává, že pokud jsou zvířata ve stresu, tak to na této dlouhé cestě bude o to více viditelné. Jasně, čím déle jsem vystavena stresové situaci, tím je to pro mne horší. To je jak s těmi dětmi. Čím déle jedete, tím častěji odpovídáte na otrávenou otázku: "Kdy už tam budem?" Hladina stresového hormonu u těchto lvů však mluvila jasně. Lvi ve stresu nejsou. Dokonce nejsou ani na hranici stresu. Ani po takto extrémně dlouhé cestě. 

    Takže: tygři ze ZOO jsou ve stresu i šest dní po přepravě, ale lvi z cirkusu ve stresu nejsou před přepravou, během ní a ani po ní. No, takže jestli máme zakázat transporty, protože jsou pro zvířata stresující, tak logicky zakážeme ty, co pro ně stresující nejsou, že? Nemusíte to číst znovu. Myslím to tak, jak jsem to napsala. Smysl to nedává, ale vypadá to, že to tak někteří naši politici a rádoby ochránci zvířat vyvozují. Transporty zvířat ze ZOO řešit nebudeme. Tam to není ideální. Ale necháme to být. Musíme přece řešit transporty v cirkusech, kde to mají vychytané a zvířatům to vůbec nevadí. Jo. Hádáte správně. Tahle logika mi nějak nesedí. Já bych se tedy snažila omezit ty transporty v ZOO. Nebo se snažila udělat všechno proto, aby transporty v ZOO byly pro zvířata stejně zatěžující, jako ty v cirkusech. Protože ty v cirkusech evidentně zatěžující nejsou. Tedy: než zakázat transporty cirkusových zvířat - nebylo by lepší spíše je podpořit a využít jejich zkušeností?