Ochrana zvířat

 Narodila se lvíčata. Radujme se!

Hlavou mi rezonuje spousta myšlenek. Blíží se jednání v našem parlamentu. Senátoři zanedlouho budou rozhodovat o zákonu, který již prošel Poslaneckou sněmovnou a jehož podoba se mi z hloubi duše nelíbí. Nelíbí se mi, protože chce ukončit dobré způsoby chovu a poškodit skupinu osob, mezi nimiž jsem našla spoustu upřímných, vnímavých, vstřícných a pracovitých lidí, kteří by pro svá zvířata dýchali. Nelíbí se mi, protože mi hrstka lidí chce diktovat, jak mám vzdělávat a kulturně obohacovat sebe a své děti. Nelíbí se mi, protože se proti obsahu zákona vymezují i odborníci, kteří v cirkusech reálně byli a na vlastní oči pozorovali, co se tam děje a vyhodnocovali, jaký dopad na welfare zvířat to má. Senátoři se sem tam vyjadřují na sociálních sítích, Svoboda zvířat informuje o schůzkách s našimi zákonodárci a já se věnuji hlavně svým dětem. Minulý týden jsme ukončili dobrovolnou izolaci po kontaktu s koronavirem a oklepáváme se z podzimních depresivních stavů. Tyto stavy ještě umocňuje dění kolem nás.

Když jsem se začala zajímat o cirkusy, zjistila jsem i mnoho o zoologických zahradách. A hodně věcí mi došlo. Nejen skutečnost, že výběhy v mnoha případech nejsou zas až tak rozlehlé, jak na první pohled vypadají. Došlo mi také, že jsou věci, které se mi fakt nelíbí. Dívám se na věci jinak, každý zážitek vyhodnocuji z trochu jiné perspektivy. A tak jsem neodcházela nadšená ze zoologické zahrady, kde návštěvníci mají možnost pohladit si rejnoka. Upřímně, v té hale byl šílený hluk a spousta lidí s ponořenou rukou do vody. Ano, rejnoci si pro pohlazení často připlavali, brali si z ponořených rukou krmení, které si návštěvník může zakoupit a odplavali si zase dál. Jenže.... Podle mne jsou v tom hluku celý den. Neviděla jsem, že by měli možnost zaplavat si i někde "v klidných vodách". Prostě mi to vadilo. Nechci tuto atrakci soudit a tvrdit, že jde o nějakou formu týrání. Proč? Protože nevím víc. Nevím, jestli jsem něco nepřehlédla. Třeba ten otvor, kterým si mohou odplavat do klidu. A já nesoudím napoprvé. Nelíbilo se mi tam, už tam nepůjdu a pokud si nezjistím více, nemám důvod komukoliv vnucovat svůj názor, že toto je špatně. To třeba pan poslanec do cirkusu nechodí, ale snažil se mi vnutit, že jsem špatná matka, když tam své děti vodím. Myslím, že nejsem. Šla jsem tam, aby viděli a abych to s nimi mohla probrat a pomoci jim udělat si vlastní názor na věc. A dohodli jsme se, že si nebudeme kupovat krmení pro rejnoky a raději pobereme pár jablek nebo banánů a zajdeme do zázemí cirkusu za slony.

Na co mám jednoznačně negativní názor je tzv. management chovu v zoologických zahradách. Této tematice se Svoboda zvířat nevěnuje. Protože mají pocit (na rozdíl od odborníků), že v cirkusech je zvířatům ubližováno. Smrt mláďat v zoologických zahradách těmto ochráncům ale zřejmě nevadí. Již v počátcích svého bádání po welfare zvířat v lidské péči jsem narazila na informaci, že zoologické zahrady utrácí přespočetná mláďata. Nedokážu si představit cirkusáka, který by byl schopný utratit mládě. Myslím, že než svá zvířata připustí, tak si to velmi dobře rozmyslí. Mezi základní znalosti chovatelů určitě patří znalost toho, kolik mláďat se konkrétnímu zvířeti běžně rodí. A tak určitě při připouštění lvů počítají s tím, že těžko říct, jestli to budou samci nebo samice a také těžko říct, jestli budou dvě nebo tři. Ale chovatel má za svá zvířata plnou odpovědnost, musí tedy vědět, co udělá, pokud budou tři a třeba i všichni samci. To dělá odpovědný chovatel. Nerozmnožuje, pokud neví, jak se o mláďata postarat. 

Na jaře jsem zaregistrovala kauzu usmrcených rysích mláďat. To mne zaskočilo, ale nevěnovala jsem se tomu plně. Teď jsem však zaregistrovala něco, co mi pohlo žlučí. V tomto případě je totiž ředitelem ZOO někdo, kdo káže cirkusům o morálce a vhodných podmínkách k životu zvířat (to, že mám pocit, že to video je jeden velký a neodborně podložený blábol, je druhá věc). Informace se objevila na facebookových stránkách 2 tváře zoo. Ten ředitel zoo je některými senátory označován jako ten, se kterým problematiku proberou, protože je odborník (no, já jsem laik, ale to video moc jako od odborníka nevypadá. I já přece po půl roce zájmu o problematiku vím, že třeba stěhování z místa na místo není problém. Spíš naopak). Pan ředitel je senátor a je veřejný podporovatel neziskovky, která prý bojuje za práva zvířat. Jak jsem psala výše, za právo zvířete na život jako takový ale nebojují. Svoboda zvířat se teď plně opírá o člověka, který ve svém vlastním chovu obhajuje rozmnožování bez dostatečného zajištění života těmto tvorům.

O co v tomto případě jde? Safari má lvy berberské. Některé kastrované (takže už konečně vím, proč vypadali spíše jako lvice, když jsme tam před lety byli), některé ne. Lev berberský je ohrožený druh, v přírodě se prý již nevyskytuje. V zoo pana senátora se v loňském roce narodila tři mláďata (tedy: tři mláďata kriticky ohroženého druhu). S velkou slávou pak byla dvě mláďata pokřtěna. Ano, jen dvě. Tak to se stává, že mládě uhyne, že? Jenže ono neuhynulo samo. Bylo usmrceno v rámci managementu chovu. Narodili se totiž dva samci a jedna samička. A dva samci je prý moc. Netuším proč, tak zjišťuji. Vyjádření vedoucího zoologa se mi moc nezdá. Já jsem totiž na vlastní oči viděla smečku se třemi lvy a nevypadalo to, že by to byl nějak extrémní problém. Takže zřejmě to bude tak, že když se chce, tak to jde. Tady se ale nechce, proto bylo přistoupeno k usmrcení narozeného mláděte. Zoo nikde nepíše, že by mládě bylo narozeno s nějakým vážným zdravotním problémem. Zabili tedy naprosto zdravé mládě kriticky ohroženého druhu. Prý je to v pořádku. Takže tu místo tří mláďat máme v tichosti mláďata dvě. Samice putuje do zahraniční zoologické zahrady, sameček zůstává v naší zoo. Prý mu hledají umístění. Ale proč? Rozmnožili je, tak měli předem vědět, co udělají, ne? Ohrožený druh - dobře. Tak my zkusíme rozmnožit, když se nám to povede, dáme jednoho tam, jednoho tam a jednoho jinam. My sami si ho nechat už nemůžeme, ale když jsme schopni je množit, tak pomůžeme a zajistíme jim místo jinde... Tak ne. Rozmnožíme. I když pro ně nemáme kapacitu. A až se narodí, tak zkusíme, jestli je někdo nebude chtít. V nejhorším je zabijeme, vždyť o co jde. 

Chápete to?

Já ne. Proto mne to háže do deprese. Zoologická zahrada totiž aktuálně uvažuje o utracení i druhého samečka. A ředitel této zoologické zahrady káže cirkusům, že se nemohou považovat za chov zajišťující záchranu druhů. Tato zoologická zahrada zachraňuje kriticky ohrožený druh tak, že mláďata zabije. Tak to je práce člověka, který káže o morálce někomu, kdo pro svá zvířata dokáže i na menším prostoru vytvořit lepší životní podmínky. Uff. Reakce pana ředitele, že není pravdou, že je rozhodnuto o smrti druhého samečka, že se o tom teprve uvažuje, tak ta je podle mne trochu ubohá. 2 tváře zoo uveřejnily průběh komunikace se zoologickou zahradou. Jednoslovná odpověď na otázku, která je koncipována tak, že potřebuje odpovědi dvě jen vypovídá o neschopnosti a hlavně neochotě zoologické zahrady o těchto věcech informovat. Zajímalo by mne, co všechno ještě tají. Nebo asi radši ani ne. Ale měla bych, zoologické zahrady nežijí jen ze vstupného. Fungují i prostřednictvím dotací. A kde se berou peníze na dotace? Taky chodíte do práce? A taky jako já platíte daně? 

Upřímně, nechci to řešit do detailů. Prostě tam chodit nebudu a radši si zajdu do cirkusu. Tam totiž svá mláďata milují a nezabíjí. Jo a samci lvů - tak ti tam mají nádhernou hřívu...