Léto 2021

Máme rádi zvířátka

a tak jsme letošní rok všelijaká zvířátka vyloženě vyhledávali. Hned náš první letošní prázdninový výlet byl zvířátky doslova protkán, abych to tak nějak básnicky shrnula.

Letošní dovolené začínaly všechny stejně - návštěvou testovacího centra. Jako jo. Fakt jsme to dodržovali a na každou akci měli kluci platný antigenní nebo PCR test. V Brně je takové super testovací místo. Tam dojedete, bez problémů zaparkujete, dostanete do ruky zkumavku a tu vrazíte do ruky odběrovému pracovníkovi. Čekala jsem, co náš autista na to, že se mu bude v nose rejpat někdo jiný. V pohodě. První šel brácha a on jen udělal, co viděl. Průšvih byl? No jasně - bylo to moc rychlé! Tak nějak nezaregistroval, že se něco dělo a hodlal počkat, co se bude dít. A když autista čeká, že se bude něco dít, tak ho prostě pryč nedostanete. Rychlá matka zalovila v klasické ženské kabelce obsahující snad vše životně i neživotně důležité, vylovila (v ten moment životně důležitou) starou účtenku kdoví od čeho a vrazila mu to do ruky. S nadějí, že tak nějak bude mít pocit, že když s účtenkou může odejít z obchodu, tak může i pustit sednout někoho dalšího na odběrech. Jo! Pochopil! A co víc, při příštím testování na nic nečekal a dobrovolně odhopsal do auta.

První vícedenní výlet směřoval do Pardubic. Tedy, v Pardubicích jsme se ubytovali, ale jinak jsme se tam nějak moc nezdržovali. Ale ten první den jsme měli v plánu něco zajímavého přímo v Pardubicích. 

Šli jsme se podívat do Pohádkové zahrady. Tento azyl pro opuštěná a týraná zvířátka jsem chtěla navštívit už proto, že jejich provozovatelé nejsou zaslepeni a věci si ověřují. Vlastně díky tomu jsem si jich všimla. Byli se osobně přesvědčit, jak se mají zvířátka v Cirkusu Humberto. A pak o tom neváhali psát. Tak jsem se i já zašla podívat, jak se mají zase jejich zvířátka. Odpoledne jsme si v této oáze klidu užili. Zvířátka se pohybují většinou volně po prostranství, nechávají se ráda hladit a nebudeme si nic nalhávat - jsou tak trochu rozmazlená. Chcete-li na vlastní oči vidět, že plastový stůl udrží kozu a prase umí spát kdekoliv a nenechá se rušit, jeďte tam. Pro děti jsou tam herní prvky. Občas jsou tedy mírně okupovány zvířátky, ale dá se s nimi dohodnout. 

Hned následující den jsme se vypravili poměrně daleko. Do Zbožíčka na Nymbursku je to z Pardubic asi hodinka cesty. Každoročně se v nějaké zoo potkávám s kamarádkou z Čech. Vidíme se max. jednou za rok a tentokrát jsme si sraz udělaly tady. V plánu bylo, že pobudeme ve zvířecím zábavním parku Joo a pak se když tak dohodneme, kam dál. Já už se viděla, jak děti s úsměvem na rtech popoháníme na kopeček v Kutné Hoře.

Ha, ha, ha. 

Jojáci prostě umí své návštěvníky zaujmout. Děti tak byly zabaveny a my si mohly povídat. No nevyužijte toho!!! Než jsme se vzpamatovaly, tak jsme zjistily, že jsme v parku strávily už téměř sedm hodin. Bylo jasné, že kopec v Kutné Hoře bude pro dnešek nepokořen. 

Co se dá ve zvířecím parku Joo dělat? Provedou vás kolem zvířátek a odpoví na vše, co vás zajímá. Pak vás nechají se porozhlédnout, podrbat zvířátka (teda tygra jsme nepodrbali, na to fakt nejsem dostatečný magor). Můžete si dát kafe nebo třeba hranolky. S tatarkou. Mňam. Kašlu na dietu, jsou přece prázdniny!

Nudit se, to vás ale nenechají. Cirkusácká mládež umí nejen artistické kousky, ale i zabavit a něco nového naučit. Jakože nejen zvířata. Ale i lidi. Dokážou namotivovat dokonce i dospělé. Našeho mladšího zaujalo především žonglování, hlavně diabolo. Holky vrhaly nože. A náš autista si prostě jen tak házel s míčky a kruhy na žonglování. Prostě se tam o nás postarali stejně jako o zvířátka - je tu něco k jídlu a pití a o zábavu se vám taky postarají. Za hranice pozemku nejdete, protože nemáte proč. Do ničeho vás nenutí, ale trpělivě činnost nabízejí. Až podlehnete a prostě si to jdete vyzkoušet. A pak se řehtáte, protože vám nejde žonglovat ani se dvěma míčky a oni vám řeknou:"No a pak už jen přidáte ten třetí míček." Jo, čtete to dobře. Prý "jen". Řekla bych, že spadli z višně. Já mám přece problém přidat už ten druhý!!!

Aktivisti tvrdí, že cirkusy nevzdělávají. Tak je vidět, že cirkusáky neznají. V parku Joo je totiž pro návštěvníky nachystán kvíz plný otázek týkajících se zvířátek. U každého výběhu je cedulka, kde je napsáno vše důležité - odkud zvíře pochází, jaké má potřeby, jak je velké, čím se živí i jak se jmenuje. Odpovědi jsou tedy k nalezení. Jen to chce číst. Když čtete pozorně, tak na všechny otázky odpověď najdete a čeká na vás malá odměna. Do hotelu v Pardubicích jsme tak dojeli až večer. Ale byl to jeden z dnů, které prostě stály za to.

Následující den jsme se vydali na Kutnohorsko. V malé vísce zvané Habrkovice se nachází Ringelland. Abyste ho našli, musíte o něm vědět a mít dobrou navigaci. Obří naváděcí ukazatele nečekejte.

Vstupné tu na obyčejnou prohlídku zvěřince žádné nemají. Můžete ale nechat jakoukoliv dobrovolnou částku ve schránce u vrat. Ringelland je maličký, ale je tu spoustu šelem, včetně černého pantera. A to bylo něco pro našeho mladýho. Fascinovaně stál u výběhu a pak jen hlesl: "Mami, to je super pocit, stát metr daleko od tak vzácného zvířete." Jo, to je pravda. A jsem moc ráda, že si tu vzácnost i uvědomuje. Mimo šelem tu mají třeba lamy, dikobraza či želvy. Když se budete chtít na cokoliv zeptat, tak uprostřed toho všeho sedí velmi milý a sdílný pán. A malinkatost Ringellandu má ještě jednu výhodu. Zákeřné matky jeho návštěvu stihnou spojit s výšlapem na ten kopec v Kutné Hoře 😁 

 

První z výletů byl prostě super. Nebyli jsme samozřejmě jen za zvířátky. Okoukli jsme i trochu těch historických center měst a na cestě zpět i nějaký ten hrad. Ale byl slibným začátkem začínajících prázdnin. Následující týden jsme jezdili jen na jednodenní výlety, protože kluci měli před sebou závody a museli taky občas trénovat. Ale i tak jsme zažili zajímavé dny. Ale o tom až příště.