Krátké shrnutí
uplynulého roku. To jsem si zadala.
Jo, ti co mne znají, už se asi řehtají jak koně. Copak já umím něco shrnout krátce? Neumím. Ale plán dobrej, ne?
Můj blog je o cirkusech, politicích a autismu. Tak to asi vezmu popořadě.
Zažila jsem něco nového s cirkusem?
Dionka |
Jasně! Zažila jsem vřelé přijetí a úsměv při přivítání. Zažila jsem vstřícnost a lidskost. Už ani nepočítám, kolikrát jsme si zašli na představení.
Jo, asi byli dost překvapení, když jsme se jim znenadání zjevovali na nejrůznějších místech jejich štace 😁. Počítám ale, že už pochopili, že taky máme nohy toulavé a při projíždění naší vlasti není problém udělat si pár desítek kilometrů odbočku a zajít za kvalitní kulturou a spokojenými zvířátky. Jen doufám, že ten příští rok vyvede ze zimovišť všechny cirkusy a my budeme moct zajít ještě i do dalších. A prošmejdit jim to tam anonymně. Páč málokdo ví, jak vypadáme, že... 😎
Zažili jsme něco extrémního? Ano, zažili. A i touto cestou musím znovu poděkovat. Měli jsme v náručí lvíče a pohladili si malinkatou pumu. Tyto zážitky jsou skutečné a ač se to asi aktivistům nebude líbit, tak v nás jen podpořily chuť tato zvířata blíže poznávat a zajímat se o jejich ochranu nejen v přírodě, ale i v lidské péči. Žádný film, dokumentární ani animovaný, totiž tyto intenzivní pocity vyvolat nedokáže.
Terminátor |
Zažila jsem něco nového s politiky?
Ani ne. Pořád ta stejná písnička. Malinký rozdíl tedy mám. Vždycky začnou a pak už ani ten refrén nebroukají a jen intenzivně mlčí. Asi jako mutující puberťáci v hudebce. S tím rozdílem, že ti puberťáci mají (v zájmu zachování sluchu vyučujícího) ten zpěv většinou zakázaný. Zatímco politici by "zpívat" měli. Vypadá to blbě, když hlásají něco, co sami nedodržují. Bohužel, vysvětlit to, co tvrdí, nedokážou.
Novým zážitkem bylo zhlédnutí projevů na plénu EU. Kdyby to nebylo k pláči, tak jsem se smála ještě týden po. Prý sloni v přírodě nikdy nestoupají na zadní 😂 Ještě si musím ověřit, zda je možné madam nějak kontaktovat. Pošlu jí pár odkazů na dokumenty, aby ze sebe příště nedělala až takového hlupáka.
Zažila jsem něco nového s autistou?
No jéje! Každý den je zásobárnou pro nové zážitky.
Mladý pán tedy stále odmítá mluvit. Ale snaží se znakovat, zvířátka mu jdou velmi dobře. V čem je stále stejně pasivní je sdělování potřeby. Hlavně té velké. Což byl, vzhledem k tomu, že mu něco v jídle vadilo a my nebyli schopni zjistit co, na cestách celkem dost problém. Po roce hledání "jádra pudla" byl objeven. A tak se učím vařit bez vajec a laktózy. V kombinaci s nízkopurinovou dietou celkem sranda. Ale zjistíte přitom, že ty vajíčka vůbec nejsou nutným pojivem. Prostě je v receptu vynecháte a většinou to drží i bez nich. Týká se nejen koláčů a cukroví, ale také palačinek nebo bramboráků. I řízky už umím 😋.
V čem se velmi zdokonalil je vyhledávání na Youtube. Připomínám - neumí mluvit, číst ani psát. Ale když se chce, všechno jde, že. Vyhledávání je totiž založeno na schématech a ta jsou pro autisty doslova rájem. Už jsem zkoušela vymazat historii, vyměnit tablet, prostě vše (kromě úplné blokace). Vždy si ale ta svá videa do půl hodinky zase našel. A v poslední době k nim přidává množství jiných. Tímto nabízím Cirkusu Humberto velmi slušný vyhledávací systém na fanouškovská videa z jejich představení 👀. Nabízíme vyhledávání i v polštině či jiném pro mne nesrozumitelném jazyce. Dřív nebo později najde všechno. A dřív nebo později mě z něj mrskne...
A co můj osobní život?
Zachránili jsme jednoho králíčka. Vlastně dva, majitel toho druhého se dočkal poučení, že je třeba se mu věnovat a nenechávat ho celý den samotného. Bohužel, Tonda nás náhle opustil, ale jeho odkaz tu s námi bude dál.
Díky cirkusům mám super novou kamarádku. A naučila jsem se nové věci. Třeba v blogu přidat stránku a na ní obrázky zobrazující některé hlody z diskuzí. Je to nahoře. Myšlenky z diskuzí. Sdílení samozřejmě povoleno... Asi k nim přiřadím i nesmysly z úst politiků. Ti sloni se potřebují dozvědět, že se nemají stavět na zadní, ne?
V práci mne to stále baví (nebo spíš už zase. Distanční výuka byl jeden velký děs). Za aktivity, kterým se ve volném čase od svých patnácti let věnuji, jsem dostala dost vysoké ocenění. No, přijdu si teď s tím metálem na hrudi trochu stará. Obzvláště, když mi pak chodily gratulace od dospělých, které jsem vychovávala už od školky. Jejich školky, ne mojí. Ale znáte to, ne? Oni stárnou, my zásadně mládneme... Stále se cítím být dost mladá a silná na další boj. Nevzdávám to. Ta spokojená zvířata za to stojí 😉.
Přeji všem čtenářům úspěšné vykročení do dalšího roku a ať se Vám všem daří.
P.S. Je to krátké?
Komentáře
Okomentovat