Mám trochu absťák
to jo. Jenže na vypsání se ze zážitků nebyl prostě čas. Po docela klidné covidové době jsem opět naběhla do svého tradičního tempa. Takže jsem byla ráda, že jsem stíhala občas nějakou tu kulturu, zamyslet jsem se mohla tak maximálně při čekání na školní autobus a sepsat něco, tak to už byla opravdu sci-fi. Ale máme morčata, kdyby někdo ještě nevěděl 😁
Chtěla jsem psát o spoustě věcí. O tom, že Humberto funguje velmi dobře i bez lvů a i třeba o tom, že jsem zmíněné lvy měla možnost vidět jinde. Teď už by ten článek ale byl o ničem, protože lvi jsou zase někde jinde. A k problémům, kterým čelí jejich lidský parťák, mohu jen říct, že jsou to jeho problémy a je vidět, že státy si svou, byť naprosto ujetou, legislativu umí ohlídat. To, že momentálně jsou pro nás tito lvi nedostupní, neboť ani oni nás nedonutí do toho cirkusu jít, je zase jiná věc. Ale věřím, že welfare lvů zajištěno je. Jen prostě nevěřím majitelům toho cirkusu jako takovým a nemám chuť se na ně ještě někdy jít podívat.
Ve zkratce snad mohu jen říct, že jsme letos byli v několika cirkusech. V některých i vícekrát. Jaro bylo pro brněnsko náročné a o kulturu tu nebyla nouze. Po šíleném období zákazů už vyjelo velké množství cirkusů a tak nějak se nám v jednu dobu dost motaly v okolí. Opět jsme se dostali do situace, kdy jsme jeden, do kterého jsme dost chtěli jít, prostě nestihli. Škoda. Ale my si je najdem.
Na facebooku jsem se zúčastnila mnoha anket a hlasování. To je takový moderní sport. Jednou jsem se ale i dost naštvala, ale o tom snad brzy budu moct napsat více. Nejedná se zde o cirkusy, ale o neziskový sektor a jednu malou chybu s velkým dopadem hlavně na pohled na neziskovky a jejich důvěryhodnost. Protože jsou dobré neziskovky, které opravdu mají zisk z práce hlavně pocitový a pak jsou neziskovky, ve kterých se točí velké peníze a práce moc vidět není. Ty první pak doplácí na ty druhé. Bohužel.
Chci psát také o našem výletování, které je komplikované zejména potravinovou intolerancí. Ne všude se setkáte se vstřícností. On vlastně i obyčejný nákup pečiva je občas docela dobrodrůžo. Naštěstí na popcorn mladej intoleranci nemá, takže v cirkusu vždycky něco koupit můžu 😁.
Tak to jen tak zkráceně o tom, co se mi honí v hlavě. A snad během týdne konečně napíšu také něco uceleného. Prsty a mozek jsou zase ve svém živlu. Takže psaní i výletování zdar a hezké prázdniny všem.
Komentáře
Okomentovat