Už je to dlouho,
Politiku už jsem relativně pustila k vodě. Když už do něčeho rýpu, je to oblast školství. Ale občas se někdo připomene a mně se zježí chlupy i tam, kde je (chválabohu) nemám.
5. května dal výše zmíněný pán na svůj FB profil nový příspěvek.
Veřejně zde přiznává, že vlčata odebral od matky ve věku pouhých dvou týdnů. Nedalo mi to a hledala jsem podrobnosti ohledně vlčích mláďat. Ve věku dvou týdnů jsou slepá, zcela závislá na matce.
A proč se odebírají tak brzo?
Pojem, který se k tomuto používá je tzv. imprinting. Česky vtištění. Vlčata v tomto věku teprve začínají otevírat oči a víceméně neslyší. Pro účely práce s nimi je třeba, aby člověka viděla jako jeden z prvních vjemů. Je třeba je pravidelně krmit, pokud možno masírovat bříško a intenzivně se jim věnovat. Prostě a jednoduše jim uděláte mámu. Nahradíte tu mámu, které jste je sebrali. Jo, o tom samém Chaloupek mluví i v případě medvědů. Tam tedy občas tvrdí, že se matka nestarala.
Ve svém příspěvku píše, že se ho nikdy nepokusili kousnout. No však jo, do mámy se nehryže, že jo. Současně ale píše, že v pozdějším věku vlci neradi chodili do lesa na procházky. Něco v hlavě mi bliká a hlásí, že jasně. On ten les pro ně už není tak přirozený, nebyli socializováni pro život v přírodě. Neumí ani žít ve vlčí smečce. Tím odebráním se zřejmě jasně nastavila pravidla. Budou doživotně s člověkem, bez možnosti začlenění do vlčí smečky. A patrně i bez schopnosti adaptace na jiné lidi.
Pan Chaloupek i v tomto případě hlásá, že odebrání bylo nutné, aby mohl šířit osvětu a pěstovat v dětech lásku k přírodě.
Jako fakt?
Už se postavil těm dětem čelem a vysvětlil jim, co to pro to zvíře doživotně znamená? Jaký život jim on osobně předepsal? Dává jim jasný signál, že toto se prostě nedělá? A umí jim odpovědět na otázku, jestli to k těm mláďatům bylo fér?
Můžu si o tom myslet své. A otevřeně přiznávám, že mne nadzvedává ze židle, že tzv. ochránci zvířat se opírali o tohoto člověka. Je mi zle z toho, že mi několik tehdejších senátorů napsalo, že dávají na jeho odborný názor. Zjistili si něco o věcech, které těm zvířatům dělal? A přijde jim to v pohodě?
Mně ne.
Když zajdu do Humberta, jsou tam lvi. Zvyklí na svého majitele. Současně ale žijící ve smečce s jimi jasně danou hierarchií. Matkám nikdo mláďata nesebral. Jsou se svou zvířecí rodinou i v dospělosti. A toto je špatně? Když vím, jak začal život Chaloupkovým vlkům? Má tento pán vůbec právo někoho z cirkusů za jejich chov kritizovat?
Přemýšlím. Kdybych měla být zvíře, které má v osudu život s člověkem. Chci být lvem, který člověka respektuje, ale je se svými? Nebo chci být vlkem, který má člověka za mámu a s vlastním druhem neumí komunikovat? Já mám jasno. A jak to máte vy?
Komentáře
Okomentovat