Argumenty proti cirkusům se rojí. Jde se do toho ponořit hlouběji a hledat. Výsledek toho hledání je v mých článcích, které jsou souhrnně k nalezení pod tématem "výzkumy".
Dá se to ale nějak shrnout ve stručnosti? Pokusím se. Vycházím z webových stránek Svobody zvířat a jejich sekce "Proč cirkusy bez zvířat?"
O čem přesně to ale vypovídá? Kde je napsáno, co přesně bylo tím důvodem pro zákaz? Kde je napsáno, jak probíhala kampaň a zda se vůbec někdo aktivně bránil?
A hlavně, ta tabulka není aktuální. Situace se mění napříč celou Evropou. Někde se od zákazu upustilo a vydávají se licence, někde naopak aktivisti prosadili svou. Navzdory tomu, že komise sdělily zákonodárcům, že odborný podklad pro zákaz není. Každopádně to, že někdo jiný to schválil není pádným argumentem. Polsko třeba zakázalo potraty - uděláme to taky?
Ke kvalitě průzkumu se vyjádřil i sociolog Univerzity Palackého. Vyjádření zveřejnila FB stránka For Circus CZ:
Vyjádření Petra Fejka pro Svobodu zvířat:
toto vyjádření může udělat kdokoliv. Postrádá jakékoliv odborné argumenty. Je jen pocitem člověka, který si myslí, že pro zábavu lidí by se zvířata neměla v cirkusech držet. Osobně nesouhlasím ani s tvrzením, že zvířata si nemohou vybrat, že jim cvičení bere důstojnost a nejsou sama sebou. To je ale věc osobního názoru, ne vědecké a odborné zdůvodnění.
Vyjádření Přemysla Rabase pro Svobodu zvířat:
toto video jsme opatřili titulky a poslali k posouzení dr. Marthe Kiley-Worthington a em. prof. Tedovi Friendovi. Vyjádřili se velmi detailně a oba se shodují. Marthe Kiley-Worthington doslova napsala: "he does not know about either the current scientific or ethical arguments in animal welfare science". Ted Friend se zmínil, že nemá výhrady pouze k jednomu bodu a tím je vedení plemenných knih. A to proto, že netuší, zda si české cirkusy plemenné knihy vedou. Současně ale dodává, že se tento způsob v budoucnosti stejně stane neužitečným, protože je nahrazován metodami genetického profilování a analýzy.
Další vyjádření:
MVDr. Tomášek - vědecký pracovník zaměřený na evoluční ekologii a ekofyziologii. Co jsem dohledala, tak zkoumá hlavně ptáky. Pozitivní výchovný efekt cirkusy mají, mohu potvrdit osobní zkušeností.
MVDr. Vojtková - běžná veterinární ordinace pro malá zvířata. Zkušenosti se zvířaty z cirkusů jsem nedohledala. Zde veterinářka mluví i o časném odebírání mláďat matkám. Kdyby o problematice něco věděla, tak by to říci nemohla. Mláďata běžně zůstávají s matkou ve výběhu.
MVDr. Wawreczková - těžko dohledatelné. Zřejmě opět běžná veterinární lékařka pro malá zvířata. Vyjádření je spíše filosofickým názorem, než odborným zdůvodněním.
Co k tomu říct? Já jsem speciální pedagog se zaměřením na psychopedii. Na to jsem odborník. Mám v oboru magisterský titul a červený diplom. V oboru také neustále jsem. Už proto, že můj syn má autismus. Pokud mi ale do péče přijde dítě s tělesnou vadou, tak je mi ta odbornost na dvě věci. Jako speciální pedagog sice znám základy, ale na plnou péči o takové dítě nemám. A žádám o radu a pomoc somatopeda. Netroufla bych si vyjádřit se třeba k otázce způsobu držení kružítka u dětí s DMO. Který z výše jmenovaných veterinářů by si troufl ošetřit medvěda?
Publikace Eurogroup for Animals
Jedná se o celkové shrnutí. Obsahuje v podstatě všechno, co je na webu proti cirkusům použito. Popis situace v EU, jednotlivá prohlášení apod. Mimochodem, odkaz je nefunkční.
Studie Dembiec at al. 2004
Stačí si přečíst abstrakt: "We simulated transport by relocating five tigers in a small individual transfer cage. Two tigers had prior experience with the procedure, and three tigers were naïve to it." Pět tygrů v malých transportních klecích (to není přívěs, to je doslova bedna). Tři z nich nikdy transportováni nebyli. Jak je toto možné srovnávat s cirkusy, kde zvíře cestuje prakticky od narození, ve známém prostředí a s přítomností matky?
Existuje obdobná studie na cirkusových zvířatech? Existuje. A světe div se, má dost jiné závěry: Do Travelling Circus Animals Experience Stress? - YouTube
Článek Harris a kol.
Harrisova práce je tím, co mnoho politiků přesvědčilo. Ovšem kolem Harrise je mnoho podivných věcí. Odešel z univerzity, kde působil, pouhé dva měsíce poté, co byl obviněn prof. Tedem Friendem z nesprávné interpretace jeho vlastních výzkumů. Organizace bojující proti cirkusům platily jeho výzkum, byl obviněn i v rámci jiných studií. Každopádně: prof. Friend, který je opravdu hojně v Harrisových pracích citován, neváhal popsat jednotlivé připomínky velmi detailně. Více v článku Jak to je - Harris .
Studie Iossa et al.
Graziella Iossa byla studentkou prof. Harrise. Ten je také uveden v rámci kolektivu autorů. I proti této práci vystupuje prof. Ted Friend. V závěru se ostatně píše, že vlastně není dostatek podkladů. Zajímavé je také kouknout, že financování bylo zajištěno RSPCA. Pro potřeby legislativních úprav nepovažuji za vhodné používat pouze materiál vytvořený s finanční podporou jedné názorové skupiny.
Dorning et al. (2016)
Jo Dorning je opět studentkou a spolupracovnicí S. Harrise. Zajímavá je metodologie, šlo o dotazníkové šetření a dotázáno bylo 138 cvičitelů zvířat, 206 právníků a veterinářů, 107 lidí pracujících pro neziskové organizace, 144 vědců a odborníků (např. biologů) a 58 pracovníků zoologických zahrad a rezervací. Kolik z těchto respondentů reálně mělo možnost delší dobu pozorovat život zvířat v cirkusech, ale práce neuvádí. První dotazník se týká indikátorů pohody zvířat a faktorů, které je ovlivňují. Výsledkem je pouhý soupis těchto indikátorů a faktorů. Druhý dotazník je založen na otázkách, které všechny využívají pocitové škály. Není tedy souhrnem odborných názorů, ale míry pocitů.
Dr. Marion E. Garaï, expertka na chování slonů
Jedná se o krátké vyjádření, ze kterého získávám pocit, že všichni sloni v cirkusech jsou těžce nemocní. I kdyby tyto potíže některými cviky byly způsobovány, tak řešením není celkový zákaz, ale zákaz těch daných cviků.
Prohlášení třiceti vědců
V první řadě je dobré kouknout na odbornost těch vědců. Psychiatr, psycholog, endokrinolog, profesorka mediálních studií, ekolog... Podpis S. Harrise mne ani nepřekvapuje... Obsah s chybami, už třeba využití výše zmíněné studie přepravy tygrů je v souvislosti s přepravou cirkusových zvířat irelevantní.
Stanovisko Britské veterinární asociace
Jedná se o neziskovou organizaci, nikoliv oficiální sdružení veterinářů. Vyjádření samo o sobě neobsahuje žádné zdůvodnění.
Stanovisko Svazu evropských veterinářů
Opět nezisková organizace. K těmto stanoviskům se vyjadřuje i prof. Ted Friend, který si myslí, že podepsaní veterináři se nemohli seznámit s celými jeho pracemi a spíše četli jen části použité v pracích Harrise a jeho studentek. Stanovisko je krátké a neobsahuje řádné zdůvodnění.
Prohlášení psycholožky Annamarie Manzoni
Ano, pokud jsou zvířata v cirkusech chována nesprávně, pak by toto prohlášení mělo opodstatnění. Moje osobní zkušenost je, že návštěvy dobrých cirkusů podpořily v dítěti respekt k potřebám zvířat a probudilo v něm i potřebu hájit zájmy zvířat, která chovají jeho kamarádi. Negativní dopad nepozoruji.
Psychologická komora polské Akademie věd
Mohla bych říct, že toto vyjádření bohužel nemohu posoudit. Odkaz je nefunkční a těžko ho dohledat. Ale já ho mám. Je v publikaci Eurogroup for Animals, příloha 4. Dokument mluví o přivazování zvířat na krátkých lanech, temných klecích, brutálních výcvikových metodách. Kdyby takové věci byly v cirkusech k vidění, bylo by jasné, že se psychologové staví proti cirkusům. Jenže - ono to tak není. Což ví zejména ti, kteří do současných cirkusů chodí.
Co k tomu říci závěrem? K existenci cirkusů a problematice se vyjadřují odborníci. Často však nejsou odborníky na dané téma. Jediné tři odborné práce jsou nevěrohodné vzhledem k finančním vazbám na proticirkusové organizace a obviněním z manipulace s výsledky práce jiných. Vyjádření psychologů pracují s předpokladem, že zvířata v cirkusech jsou týrána. Není tu jediný výzkum, který by se konal přímo v cirkusech. Stačí nám to jako vědecký důkaz?
Komentáře
Okomentovat