Projev v Senátu 1.2

Je horší drezura nebo odebírání mláďat?

Před pár dny jsem něco nedodělala. Kdo ještě nečetl, tak doporučuju přečíst před tímto článkem Projev v Senátu 1.1 Doufám, že už jste zrelaxovali a máte náladu na další část toho super extra odborného projevu senátora Chaloupka.

Skončili jsme polemikou nad tím, jestli je rozdíl mezi vnímáním medvěda hnědého a medvěda hnědého. Já tedy stále trpím subjektivním pocitem, že Matěj to vnímá stejně jako Matěj 👀

Jen ten Matěj z cirkusu jezdí v návěsu, který je k přepravě zvířat přímo určen. Čímž si u přívěsu, kde se dle popisu pana Chaloupka otevírá střecha, aby mohla zvířata vykouknout, nejsem zcela jistá.

Ta problematická část zákona, která se částečně týká mě, je číslo 317, nachází se pod č. 56 pod písm. b).

Jádro pudla! To co bude následovat se týká přímo pana senátora. Osobně😉

Je to 10 řádek, které v celém zákonu vyvolávají nejbouřlivější diskusi. Stěžejní slova z nich jsou: triky, výkony, výcvik a hlavně drezura, film a televizní program. Četl jsem právní posouzení, které vypracovaly pro neziskovku Svoboda zvířat dvě advokátní kanceláře, a také stanoviska Státního fondu kinematografie. Jsou vzájemně v naprosté opozici. Nejprve bych vás chtěl upozornit, že přípravou zvířat pro film a televizi se zabývají u nás tři lidé. Kvůli nim budeme měnit zákon. 

Tak a proč ne? Však kolik tu máme cirkusů, které by v případě původního návrhu zákona potřebovaly licenci? Kolem deseti? Po pandemii možná ani to ne.

Dva znám osobně a mohu vás ujistit, že to jsou odborníci s dlouholetými zkušenostmi i vztahem ke zvířatům, kdysi pracovali i pod ochranou přírody. Jejich jména jsou pod většinou našich filmů, více než 90 procenty našich filmů, ve kterých se vyskytují zvířata. Při práci vycházejí ze znalosti zvířat a využívají jejich přirozené chování. 70 procent jejich aktivit tvoří práce se psy, kočkami a jinými domácími zvířaty. Drezuru prakticky nepoužívají.

Teď co to je vlastně drezura? Cituji. Je to série cviků pro chované zvíře. Úkolem drezury je ukázat, jak spolu zvíře a člověk spolupracují, přičemž jsou využívány jejich schopnosti. Třeba jízda na kole, skákání kruhem, napodobování činnosti člověka. Občas neetickými postupy a metodami při výcviku dochází k trýznění zvířat. 

Tak citaci z Wikipedie bych od na slovo vzatého odborníka fakt nečekala. Přemýšlím, jaký je tedy podle pana senátora rozdíl mezi drezurou a výcvikem. To co pan senátor uvedl, je často používáno u koní, kde je drezurou nazývána pevně daná série cviků, kterou v rámci soutěže jezdec s koněm musí předvést. U cirkusu to tak pevně dané není. Je to tam o tom, co se právě aktéři rozhodnou předvést. A pokud není divák závislák, co tam sedí několikrát za sezónu (😇), tak ani nepozná, že něco možná mělo být trochu jinak. Ostatně tu máme i vyjádření dr. Marthe Kiley-Worthington, která sama srovnává drezuru koní a cvičení u cirkusu: "Rozhodně jsou tady ale důkazy, že se ráda předvádí (zvířata - pozn. autorky). A užívají si potlesk publika. Ráda se učí a zkouší nové věci v rámci svého vystoupení. Je to něco, co jim cirkus může nabídnout. Na rozdíl ku příkladu od jezdecké drezúry. Tam je jasně dané, co dělat mohou a co ne. Kontrolujete zvíře, aby dělalo přesně to, co vy chcete. Zatímco u cirkusu je to otevřené, zvířata mohou improvizovat jak se jim zlíbí, tedy pokud nejsou nepříjemná či agresivní, samozřejmě." 

Nazvat jízdu na kole drezurou mi nepřijde zrovna šťastné. Protože pak téměř každý rodič drezíruje své dítě. To nezní zrovna nejlíp, že? Skákání kruhem je jeden cvik, chybí tam část z té definice ("série cviků").  Napodobování činnosti člověka není drezura, ale napodobování. Nápodoba je psychology definovaná. Je to totiž jedna z forem sociálního učení. Velmi důležitá je při vývoji dítěte. Nápodobou se učíme třeba mluvit, rozvíjíme se tím. Drezurou by mohlo tak maximálně být nacvičování činností, které dělá člověk. Ale zase - měla by to být nějaká série cvičení, že... 

Takže toto vyjádření sice na první pohled vypadá jako odborná část, ale odborně se to fakt nepovedlo. To, že ty neetické postupy a metody byly zakázány již na počátku tohoto století, to by jako tvůrce legislativy a odborník, měl taky už dávno vědět.

Teď bych vám uvedl příklad, který mě kdysi dávno ovlivnil.

Viděl jsem na jihu medvědáře s medvědem. Medvědář mu pouštěl muziku a medvěd stál na zadních a tancoval. Lidé okolo z toho měli úžasnou legraci a bavili se. Víte, jak se takový výcvik provádí? Toho medvěda přivedou na rozpálenou kovovou plotnu a hrají mu tu melodii. Medvěd, protože má citlivá chodidla a pálí ho to, stoupne si nejdřív na zadní a potom začne rychle poskakovat. Je to inteligentní zvíře, brzy se u něj vytvoří podmíněný reflex, který pak stačí, aby na ulici, když mu medvědář pustí melodii, aby skákal, jak on chce. Tohle je naprosto nepřijatelné. Pokud bychom se drželi pouze této definice drezury, nebyla by činnost lidí připravujících zvířata pro film nijak ohrožena. Drezura tedy není ani prostý chov zvířete a péče o něj, ani předvádění jeho přirozeného chování.

Kdysi dávno, kdesi na jihu.... Ano, souhlasím. Toto JE naprosto nepřijatelné. 

Ale prosím pěkně, ve kterém současném českém cirkusu viděl pan senátor medvědy tančit? I kdybych přijala, že toto je pravda, tak prostě u nás to cirkusáci nedělají. Tečka. Možná tři. Jedna tečka má poslední dobou u nás trochu divný význam...

Cirkusáci v obraně svých metod výcviku umožnili komukoliv nahlédnout do jejich zázemí. Můžete se kdykoliv zajít podívat, jak to probíhá. Já jsem tu možnost pozorovat jejich práci měla. Už jsem o tom psala. Práce se zvířaty v dobrém cirkusu je založena na stejných principech, jako práce s těžce handicapovanými lidmi.

Další věcí, která mne zaujala, je fakt, že pan senátor mluví o činnosti lidí připravujících zvířata pro film jako o něčem, co je naprosto rozdílné od přípravy cirkusových zvířat na vystoupení. Pro obě tato odvětví ale již dávno platí, že mohou být při výcviku používané jen nenásilné formy. Budeme-li konkrétní, mluvíme tu o metodě pozitivní motivace. Teorií motivace je spousta. Pedagogové a zejména psychologové se v tomto velmi rádi nimrají. Velmi zjednodušeně řečeno - abych něco udělala, musím k tomu mít motivaci. Může jít ze mne samé (nechci být vyloženě tlustá) nebo z vnějšku (nějaký skřítek mi v pase zmenšil oblíbené kalhoty). To, co mne k činnosti přesvědčí, je motiv. Negativním motivům se říká tresty. Pozitivním se pak říká odměny. Metoda pozitivní motivace je to, co už jsem několikrát zmiňovala, že používám i já u svého těžce mentálně postiženého syna. A nedávno to na mně vyzkoušeli v zábavním parku Joo: 

Lákali nás na žonglování. Nechtěla jsem se ztrapňovat. Já mám s vizuomotorickou koordinací totiž dost problém. Nenutili mě. Jen občas vykouzlili na tváři úsměv a pronesli: "Pojďte," ale přitom se dál věnovali těm, co chtěli. Jen takové malé, nenápadné a vcelku příjemné připomenutí, že se můžu přidat. A já pak najednou zjistila, že to zkouším a baví mě to. Místo znuděného pozorování snažení vlastního dítěte jsem sama zapojila svoje svaly a aktivně propojovala své mozkové hemisféry. Ne, nevadí mi, že mě k tomu přesvědčili. I když mi to fakt nešlo. Ale nikdo mě nenutil, jejich pobídky mi nebyly nepříjemné. A to samé dobrý trenér zvířat dělá denně. Jen tak mimochodem je přesvědčí, aby se nenudili, ale zabavili.

Pořád trpím pocitem, že pan senátor sice použil definici drezury z jednoho zdroje, ale v mysli má pod termínem definici odjinud: drezura, drezúra - ABZ.cz: slovník cizích slov . A v tomto smyslu už drezura v cirkusech prostě není.

Zádrhel je ale ukryt pod č. 58 a, b, a c. Zakazuje se:

a) umožnit fyzický kontakt se zvířaty osobám odlišným od chovatele s výjimkou veterináře, osoby provádějící odchyt a přepravu zvířat, osoby blízké chovateli nebo zaměstnanci chovatele,

b) odebírání mláďat těchto zvířat od matky a jejich umělé dokrmování před odstavem, s výjimkou příkladů, kdy je to nutné a povolené veterinářem,

c) venčení mimo prostory určené k chovu zvířete nebo k veřejnému vystoupení.

Zákaz kontaktu s cizí osobou při natáčení, tedy s hercem, je významným omezením producentů i režisérů. Přitom takový kontakt rozhodně není týráním ani drezurou. Přimlouvám se za to, aby ojedinělé výjimky řešily dodatečné předpisy a vyhlášky, třeba je posuzovala Státní veterinární správa, jejichž zástupci by mohli dodržování kontrolovat i při natáčení.

Jo, takže vydávání licencí je podle některých zákonodárců nadměrná administrativní zátěž, ale přímá fyzická kontrola během několika dnů či týdnů natáčení je v pohodě? To bude pak platit kdo přesně?

Samozřejmě ptám se pana ministra, jestli taková úprava je možná. Určité omezení způsobí i zákaz odebírání mláďat a jejich umělé dokrmování. Ve filmech jsou využívána především mláďata do určitého věku, než podle druhu v různém období, mohou být nebezpečná. Pokud takový zásah připadá být předkladatelům příliš drastický, dovoluji si upozornit, že zase bychom měli měřit stejným metrem.

Všimli jste si? Měli bychom měřit stejným metrem... Jeden medvěd, druhý medvěd. Stejná situace, stejné podmínky. Jednou je to v pohodě a zvířatům to nevadí, podruhé je to nevyhovující a je nutné to zakázat. 

Ve filmech jsou využívána mláďata do určitého věku? Jo vlastně, vy jste svá nedospělá medvíďata také všechna odstrčil do medvědárií a zoo. Dobrý, no. Akorát vámi kritizovaní cirkusáci toto nedělají. Jim je jedno, že medvěd nebo lev už dospěl. Mají s ním vytvořený vztah a mohou s nimi spolupracovat až do smrti. Kterážto je mimochodem u medvěda o mnoho později než v šestnácti letech. To jen aby bylo jasné, že opravdový odborník o šestnáctiletém medvědovi, chovaném v lidské péči, fakt neprohlásí, že už je starý.

Od loňského roku povoluje zákon lov mláďat a matek jelení, daňčí nebo mufloní zvěře. Doba lovu: mláďata po celý rok, tedy od jejich narození, samic od srpna, kdy jsou mláďata stará jen několik týdnů. K takovému odstřelu dochází. Znám příklady. Je dokonce finančně dotován. Nikoho nezajímá, jaké to má dopady na osud osiřelých mláďat. To je ale trochu jiný zákon.

Jo, taky jsem tak nějak nepochopila co to má co do činění s výcvikem zvířat žijících dlouhodobě v lidské péči. Nicméně. Pojďme kouknout na souvislosti.

Osobně s předčasným odebíráním mláďat od matek nesouhlasím. A to ani v případě, že si toho, podle názoru tohoto "ochránce" zvířat, matka ani nevšimne. Kdo nečetl, tak tato činnost pana senátora je rozebrána zde. Za mne jednoduše odebírání ne. S výjimkou případů, kdy je ohrožen život těch zvířat. 

Co tu tedy tento údajně odborník a ochránce zvířat prosazuje? No přesně to, co se ho týká! Však to taky řekl, ne? Odebírání mláďat pro film, jejich využití a následné odstrčení do péče někoho jiného. Na podzim jsem tuto jeho část projevu plně nepochopila. Ale po zjištění, jak to bylo s posledními medvíďaty, mi to celé docvaklo. Fuj.

Odborníci, kteří připravují zvířata pro film, obvykle dostanou scénář, rozhodnou se, co lze natočit a co ne. Pokud má režisér nějaké nereálné požadavky, občas to bývá, musí pak slevit. Pokud sleduji díla, v nichž jsou produkty jejich činnosti, vždy dávám pozor na působení zvířat a zacházení s nimi. Nevzpomínám si, že bych viděl pořad z naší kinematografie nebo z naší produkce, v němž by bylo něco v nepořádku, něco, co by bylo týráním.

Takže pan senátor uznává, že Šest medvědů s Cibulkou nebylo pro ta zvířata týráním? To jsem ráda. Pak ale nechápu, proč je třeba to zakazovat.

Škoda, že obdobný pocit nemám při sledování zahraničních pořadů. Podotýkám, že kolem Hollywoodu jsou stovky firem zabývajících se nefalšovanou drezurou zvířat a jejich výcvikem pro filmy. Všechny ty firmy dobře prosperují.

Nahrazovat živá zvířata počítačem vytvořenými zatím z finančních důvodů nejde. Zatímco za jeden natáčecí den dostane u nás zvířecí doprovod 2000 až 20 000 korun, podle druhu a času, minuta dobré animace se počítá ve statisících. Pokud bude zakázáno odebírání mláďat i obyčejných divokých zvířat v raném věku, musí se s tím tvůrci filmu nějak vyrovnat. Ale myslím, že i jako ve všem by bylo možné najít a udělat výjimky.

Chápu to dobře, že schválit lze jakýkoliv zákaz a pak je možné udělit výjimky a v podstatě v tom pokračovat? Jaký smysl má pak schválení takového zákona? Proč už při schvalování zákonodárci otevřeně řeknou, že je to špatně udělané, ale stejně pro to zvednou ruku? 

A co je to "obyčejné divoké zvíře"? Liška? Vydra? Vlk? Nebo medvěd? Lev, tygr nebo puma jsou také obyčejní? Slovo odborníka? Fakt?

Za sebe bych chtěl zdůraznit, že v posledních 25 letech jsem s nejrůznějšími zvířaty natočil asi 180 titulů, jejichž vysílání by zabralo 30 hodin nepřetržitě. Není v nich nic, co by bylo výsledkem drezury. Využíval jsem hlavně znalosti chování zvířat, jejich povah a schopnosti. Předvídal, jaká bude v dané situaci jejich reakce. Úzkostlivě jsem se vyhýbal scénám, při nichž by došlo ke konfliktu mezi zvířaty, nebo bylo ohroženo jejich zdraví a život. Ale stejné zásady mají i ti, kteří připravují u nás zvířata pro film.

A myslíte, že cirkusáci nedbají na to, aby se jejich zvířata nezranila? Já myslím, že raději zraní sebe, než aby vědomě připustili zranění svého zvířete. Využívání znalosti chování, povahových vlastností a celkových schopností je základem pro práci se zvířaty. Třeba lvy z Cirkusu Humberto jsem viděla opravdu hodněkrát. A i já už většinou dokážu odhadnout, kdy se Helena rozvalí. Prostě je taková. Hravá a kontaktní. Bez podrbání nedá ani ránu. Teda ani skok. No, kolikrát ani přesun na podstavec 😁 Asi nemá moc cenu snažit se ji to odnaučit. Protože za prvé by to už bylo nucení a dost možná by ji to vystupování přestalo bavit a za druhé právě tato její přirozenost má pro diváka své kouzlo. Při poslední návštěvě jsem poznala, že má Helena v plánu změnit směr svého pohybu a trochu si zase s člověkem pohrát. A to jsem jen občasný návštěvník a pozorovatel. Ten člověk, co se o ni stará, ji zná od narození. Ví docela přesně, co asi v daný okamžik udělá a jak ji nakonec přesvědčit. Takže ti vámi opovrhovaní cirkusáci vychází z naprosto stejných zásad - dokonalá znalost těch zvířat a přizpůsobení se jim. A k tomu navíc navázání celoživotního vztahu, který jim umožňuje sdělit svá přání zvířeti. A to když pochopí (a zrovna se mu chce), tak vyhoví. A když se mu nechce? No tak zase jedeme přes tu znalost konkrétního zvířete. A Helenu řádně podrbeme a ona pak chvíli bude dělat, co si přejeme. Dokud si teda neusmyslí, že chce další podrbání 😂

V poslední době jsem dostal mnoho upozornění, že Státní veterinární správa pod výraz drezura zahrnuje jakýkoli chov volně žijících zvířat. Mimo uvedené výjimky. Pro film i televizi i pro jakýkoli pořad, ve kterém by se zvířata objevila, krotká zvířata, pro výukové nebo dětské pořady, by to byla katastrofa, tohle. Pokud by to byla pravda, chovatele bychom zbytečně vystavili možnosti zneužívání zákona ze zvůle úředníků, i dokonce korupci. Doufám, že tyto ojedinělé nedokonalosti odstraní prováděcí předpisy a výrazy se jasně definují.

Jasně! Doufat se dá v cokoliv! Já tedy doufám, že kolegové senátoři konečně pochopí, že toto není projev založený na odborných argumentech.

V průběhu minulých let u mne proběhla řada kontrol pracovníky Státní veterinární správy. To je jejich povinnost. Kontrolovali, jestli splňuji podmínky nutné k chovu vzácných nebo nebezpečných zvířat. Několikrát mě ale navštívili i nahodilí aktivisté a členové neziskových organizací. Je až neuvěřitelné, jak chabé měli někteří z nich znalosti, ale jak důrazně a úporně se snažili prosadit své názory. Na to musíme také dávat pozor. Při kontaktu s lidmi, kteří se zajímají o zvířata, jsem dospěl k názoru, že láska ke zvířatům není ještě potřebná kvalifikace, pokud není doplněna zkušenostmi a odbornými znalostmi.

Tak a proč mám teď takový pocit, že je pan senátor propojen s aktivisty ze Svobody zvířat? Ano, chabost jejich znalostí je neuvěřitelná. Kritizují přístup a podmínky chovu v cirkusech, jedním dechem ale dodávají, že tam osobně nikdy nebyli a dokonce tam i nadále odmítají vstoupit. Osobní zkušenost o jejich nakládání s fakty už jsem kdysi probrala zde. Prostě a jednoduše, když se jim výsledky reálného terénního výzkumu nehodí do krámu, tak lidi co o nich informují rychle zablokují a odkazy smažou. 

Jaké jsou odborné znalosti pana senátora? Četl práce jediných dvou odborníků, kteří udělali dlouhodobý výzkum přímo v cirkusech? To by mne opravdu zajímalo. Protože pak chci vědět, na jakých odborných argumentech stojí jeho prohlášení v první části projevu, týkající se nevhodného prostředí a přepravy zvířat. Jeho zkušenost je, že přeprava a cestování v přívěsu medvědům 100% nevadila. Proč tuto zkušenost není schopen převést do velmi podobného prostředí? Záměrně říkám podobného, ten návěs mi fakt přijde kvalitnější jak přívěs.

Na závěr bych chtěl ještě zdůraznit, že práce a chov zvířat, která se na člověka spoléhají a jsou na něho závislá, je nesmírně zodpovědná činnost. To, co u nás prosazovala věda, školství v období budování socialismu, v několika generacích zanechalo těžko odstranitelné následky. Zvířata ale opravdu neřídí pouze instinkty, nejsou to jen oživlé stroje bez citů. Zvířata mají vlastní uvažování a myšlení, především jsou schopna cit vnímat i dávat. Ten bývá dokonce silnější a čistší, než máme my lidé. 

A proto mi tak vadí, že jste zneužil tolik medvědů. Zranil jste jejich city. Víte to. Přesto v projevu prosazujete, že by se tomu nemělo zamezovat 😢

Zvířatům chybí uvažování, ale oni neznají výjimky. Neumožňují výjimky. Zvířatům se může stýskat, mohou žárlit, milovat, obdivovat, napodobovat, ale i nemít rád, a dokonce nenávidět. Umí vnímat i to, co my neumíme, ani domestikace nedokázala vrozené vlastnosti vymazat, snad jen na čas potlačit.

Stačí nějaký čas nebo pár generací života v přírodě a z domácích druhů jsou opět divoké.

Navrhovaný zákon není dokonalý a nemůže vyhovět všem. Snad ho půjde upravit ještě dodatečně prováděcími předpisy. Vyvolává ale další otázky a nutí k přemýšlení. Je ale důležitý pro život zvířat a hlavně ke změně našeho chování k nim. Proto tento zákon podpořím v celém znění. Děkuji a omluvte mě, že jsem se do toho trošku zamotal. Zase příště už vystupovat nebudu.

Navrhovaný zákon není dokonalý. Je nutné ho dále upravovat. Doufáte, že to půjde....

Tak proč jste ho schválil? Kde je vaše politická odpovědnost???

Jsme u konce. Chtělo by to asi malé shrnutí. Zkusím to dnes jen lehce a do obrázku. Pokud něco nepochopíte nebo nedohledáte v posledních třech článcích, klidně se o tom můžeme pobavit v diskuzi. Tady nebo i na Facebooku. Já z diskuzí neutíkám (na rozdíl od těch dvou politiků, co jsem se s nimi bavila loni) a své názory formuluji většinou po pečlivém prostudování. A za tím, že pro tohoto pana senátora nemám slušného slova, za tím si stojím. Ani odborník a ani ochránce. 

Protože subjektivně po přečtení jeho projevu mohu říct, že na jedné straně má pan senátor velké výhrady proti cílené práci se zvířaty, které on říká drezura ( a která ubližuje natolik, že je v tom zákoně přímo napsaná výjimka pro ZOO, kde má svoji funkci a je prospěšná. Ale pozor! Měřme stejným metrem! Co vyhovuje zvířeti v ZOO, to rozhodně nevyhovuje stejnému druhu zvířete v cirkusu. Co na tom, že je to to samé, hlavní je ten metr. To je jako s tou přepravou medvědů, že 😉). 

Na straně druhé mu ale vůbec nevadí odebírání mláďat od starajících se matek a jejich využití pro film v období dospívání. Následně pak ani nepotřebuje řešit, co s tím zvířetem bude dál. Ups! Tak to je ochránce zvířat spolupracující se Svobodou zvířat...