Paní předsedkyně

 Naši ústavní činitelé

nejsou vždy těmi nejdůvěryhodnějšími osobnostmi. Koalice jdoucí do voleb s jednoznačným hlavním cílem - odstraněním vlády miliardáře čelícímu mnohým obviněním, slibovaly změnu.

Do čela Poslanecké sněmovny byla zvolena paní Markéta Adamová Pekarová (psala jsem o ní už zde). Ano, je to ona politička, která mi hned v počátku mých "procirkusových" aktivit zaslala studie, u nichž v tu dobu již musela vědět, že jejich platnost je rovna odbornosti mému výkladu složení hvězdného prachu.  Tedy nijaká, vesmíru fakt nerozumím. A nic na tom nelepší ani fakt, že mi v tom vědci dělají nepořádek a přehazují Pluto ze škatulky planet jinam a pak zase naopak. Už jsem několikrát řekla, že to osobně vnímám jako záměrný pokus o uvedení v omyl a šíření dezinformací s cílem pošpinit menšinu. 

Paní předsedkyně hlásá v médiích, na sociálních sítích i v Poslanecké sněmovně krásná slova. Dost často mi to ale nesedí do toho, co v poslední době dělá. Zkusím se tedy nad některými výroky zamyslet:



Souhlasím s tím, že by naši ústavní činitelé měli jít příkladem. Jaký příklad nám ale dává paní Pekarová Adamová?

Předně odmítá komunikovat s někým, koho má potřebu řešit v rámci zákona proti týrání. Cirkusy ji vyzývaly k osobnímu setkání, ona ale vytrvale odmítala. Ani jednou jim nedala možnost osobně vysvětlit, jakým způsobem současné cirkusy fungují. Ani jednou se nezeptala, jakým způsobem je zajišťováno welfare zvířat. Ani jednou si od nich nevyslechla argumentaci, která je podložena názory světově uznávaných odborníků. Je dobrým příkladem soudit někoho a nedát mu možnost se hájit?

Věta o potřebnosti navrácení důvěry v to, že ústavní funkce neslouží zájmům pochybných partiček mne fakt rozesmála. Jak  mám věřit někomu, kdo se nechává ovlivnit partičkou rádoby ochránců zvířat (moje zkušenost je zde)? Tou partičkou, která pečlivě cenzuruje a odklízí důkazy, že jejich jednání není v souladu s názory vědců, kteří se opravdu do cirkusu vypravili na dlouhodobý terénní výzkum?

Slušnost není slabost. To je pravda. Je ale slušné slíbit někomu, že mu odpovím na jeho dotazy sepsané v otevřeném dopise (ten je zase zde) a ještě ani následující měsíc tento slib nesplnit? 20. září tohoto roku dostala paní Pekarová, další představitelé TOP09 i mediální oddělení otevřený dopis. 1. října autorka dopisu osobně mluvila s paní Pekarovou a ta jí slíbila odpověď. Dodnes (16. listopadu) se ale nikdo neobtěžoval odpovědět. Prosím pěkně - kde je ta slušnost?


Zbytečná žvanírna je hezký pojem. Ono totiž kdyby tam někdo nehlásal, že lvi proskakují tyčí a místo toho se zabýval tím, co na toto téma říkají opravdoví odborníci, tak by zbytečně (a navíc dost hloupě) nežvanil, že.... Mimochodem, kolega se taky vyznamenal, když říkal, jak to lidé chtějí a jako příklad uvedl anketu, které se zúčastnilo ani ne jedno procento oprávněných hlasujících (i o tom už jsem tady psala). Ostatně, co chtít od poslance, který hlásá demokracii a přitom tvrdí, že neexistuje názor většiny společnosti...


Zodpovědnost? Jasně. Kdyby paní Pekarová jednala opravdu zodpovědně, pak by na sociálních sítích nemusela neustále skrývat naše žádosti o odpověď na otevřený dopis. Tahle cenzura je vytrvalá. A trapná. Přitom by stačilo jediné - zodpovědně si sednout a odpovědět. Ono to pak totiž vypadá, že ten otevřený dopis trefil do černého a s jeho obsahem souhlasím nejen já, ale i paní předsedkyně, její strana i koaliční partneři. Nikdo z nich se totiž nevyjádřil. A znáte to přísloví, ne? Mlčení je souhlas...


Každým dalším příspěvkem na sociálních sítích se paní předsedkyně jen dotýká témata, kterému by se měla spíše vyhýbat. Pamatujete si, jakým způsobem a hlavně kdy byl schvalován zákon, který se týká cirkusů? V době, kdy se naši zákonodárci měli spíše zabývat tím, jak pracuje vláda a co vše by se mělo zajistit vzhledem k probíhající pandemii. A pamatujete si na výrok, který uvedl Václav Chaloupek ve svém projevu v Senátu? Je tady. Ale to, co mám teď na mysli, je jen krátké shrnutí: "Navrhovaný zákon není dokonalý a nemůže vyhovět všem. Snad ho půjde upravit ještě dodatečně prováděcími předpisy." No, jakože on není jen nedokonalý. Je to paskvil. Útok na demokratické principy. Nebo v demokracii nemám právo vybrat si kulturní a vzdělávací zážitek podle svého gusta? Proč? Když to zvířatům prokazatelně nevadí, jejich welfare je na velmi dobré úrovni a nikdo na nich nepáchá nátlak a násilí? Jak je v demokracii možné, že se jednomu cvičení zakáže a druhému výslovně udělí výjimka s odůvodněním, že je to pro zvířata prospěšné?

Tak jestli chce paní Adamová Pekarová vést sněmovnu tímto stylem, tak to možná bude lepší popřemýšlet o emigraci. Třeba do nějakého státu, kde zákonodárci rozhodují na základě důkazů a odborných studií. Třeba do Německa, kde nedávno jasně řekli, že welfare v cirkusech je dle odborníků zajištěn a tudíž tu nelze chov zvířat jen tak zakázat. Není pro to faktický důvod. To, že se to někomu nelíbí, není důvodem pro plošný zákaz.

Těch připomínek k výrokům paní předsedkyně mám ještě spoustu. Vydalo by to asi spíše na román, než na jeden článek v blogu. A tak už raději končím. A přidám něco, co vytvořil můj syn na jaře. Ke Světovému dni cirkusů. Tvořil to sám a dal tomu svůj pohled. Jak vidí chování paní předsedkyně teprve jedenáctiletý kluk?


Mám pocit, že to celkem vystihl, co říkáte?








Komentáře